Červenec 2011

Creepers

29. července 2011 v 22:14 | Lola |  Oblékání
Žjéééh! Škrtám další věcičku z wishlistu. Zamilovala jsem si je :)



O tíživosti

25. července 2011 v 3:58 | Lola |  Blah blah kecy kecy
Krásná nahá těla.
I když zohavená.
Známky trápení a neřesti.
Do morku kosti napadená.
Neznámou chorobou.
Mění se v prach, žijí věčně.
Přesto cítí se šťastně.
Chladně narušená.
Plná bledých ran.
Trpící samotou.
Stále tak krásná.


Krabicové mléko

22. července 2011 v 23:46 | Lola |  Blah blah kecy kecy
Smokers are lovely, trust me.

Zrovna jsem pila mléko z krabice a v hlavě se mi vytvořila jakási myšlenka.
To by se nemělo, já vím.
Chtěla bych si povídat s někým, koho tolik neznám.
Moc vtíravý.
Poslední zvláštní dny.
Vzduch voní jinak, nebe neni modrý a voda neni průzračná.
Od seznámení ke konci.
Ahoj... nemáš prosimtě cigaretu?...
A mě už neni 10 a přijde mi všechno nevhodný.
Zkažený.
Mizí mi končetiny, pak se zase vrátí.
Chci zažít něco nově zvláštního.
Navštívit vanu ve dvou.
Prosimtě, nemáš i zapalovač?

The sound resounds, echo
Does it lesson your affection?

Ve vaně

22. července 2011 v 2:26 | Lola |  Blah blah kecy kecy
Jsem vrah. Vlastně vražedkyně.
Asi i... sebevražedkyně.
Kudlu skrývam za svym úsměvem, proč taky ne.
Mám pachuť v ústech při vzpomínce na jedovaté polibky.
Kůže se mění v prach.
Tak pošetilé.
Všechno bylo na dosah, všechno byla ztráta času.
Jako zaobírat se nad roky starou mrtvolou... myslet si, že ožije.
Hloupost hloupost hloupost.
Skutečnost a nevědomost.
Děláme to často. Často pláčeme.


Bloody Shoes

21. července 2011 v 1:12 | Lola |  Oblékání
Dlouho jsem měla v plánu si počmárat boty a taky k tomu došlo.



Wiuuu fuk jú

19. července 2011 v 23:28 | Lola |  Blah blah kecy kecy

Řada nešťastných chvil.
Jsem ta špatná?
Jsem špatně dobrá.
Všechno je pryč, všichni jsou pryč.
Dějou se špatný věci.
Je pár myšlenek, o kterých jsem přesvědčená.
Ztrácí na hodnotě své duše, tak jako tělo pomalu klesá ke dnu.
Ztrácím vzpomínky. Protože chci.
Už to není to staré sladké "chci si zapomatovat", přišlo nové hořké "chci zapomenout".
Den ode dne větší nenávist.
Šílený smích.

Je mi jedno, že už nejspíš byla.


Pozvracený hrob

19. července 2011 v 15:03 | Lola |  Blah blah kecy kecy
Znovu na smrtelné posteli.
Znovu umírám.
Už mě to umírání začíná docela nudit.
Škrkny.
My. My... nejsme lepší než ostatní lidi, ale můžeme se o tom přesvědčovat a doufat v to.
Dobře, my jsme lepší než ostatní, máme mozek.
Mrchy. A líbí se nám to.
Kurtovský svetry.
Pihatý psychatý.
Jsi ve fázi stresu, kdyby se ti dostala na ruce krev, myslel by sis, že jsi někoho zabil.
A zabil?


Supr hejbací vobrázky

18. července 2011 v 15:56 | Lola |  Divné krabice plné fotek
Takže pro vás mam nějaký "supr hejbací vobrázky". Hodně cigaretový.
ENJOY!



Rok tomu...

13. července 2011 v 21:30 | Lola |  Blah blah kecy kecy
... co jsem založila tenhle blog.
HAPPY BIRTHDAY, Lolyino divná krabice!


a ještě...


Nomnomnom :3

Jsem tu i s jednou malou novinkou. Můžete se mě ptát na formspringu na různé otázky, zanechávat vzkazy atd... a nebo mi poslat zprávu. Obojí najdete vpravo pod rubrikami. *mrk mrk*

Ahoj, psychopati

10. července 2011 v 13:11 | Lola |  Blah blah kecy kecy


Králíčkózní <3
Zalezlá, nemocná, bolestí vyčerpaná, osypaná, vybledlá - pohoda?
SICK
Lidi mě mají rádi, cejtim se z toho provinile.
Neznámé důvody.
Nohy ve větru, mysl ve vodě.
Fleky na svetru, nejsem v pohodě.
Mám své tabletky, tvé objetí.
Léčím se, den co den a stíhám přitom milovat tvoje roztomilý zuby.


Zdálo se mi o Merlinovi a bylo to super.

Gůdbáj

3. července 2011 v 14:34 | Lola |  Blah blah kecy kecy

Dřepim v županu, nohu přes nohu a je mi mokro. A hřeje mě u srdce, bůhví co, ale něco jo. Prsty běhají po klávesnici a rozplývají se mi v bílo-červené čmouhy. Po klíčních kostech mi stékají oranžové kapky. A mě pořád hřeje u srdce. Usrknu čaje, zaposlouchám se do zvuku houslí, co se mi line pokojem. Přemýšlím. Nad věcmi, nad zvláštními věcmi. Myšlenky mi plují hlavou tak rychle, že je ani nedokážu pořádně zaznamenat a jsou zase pryč. Život bez životokazičů by už nebyl životem, po smrti budou smrtokaziči, hell yeah. Zbyde jenom špína, přesně jak jsi říkal. Ztrácím se ve svém vlastním pokoji, jednou tady a pak zase jinam, stejně se vždycky dokážu doplazit ke své posteli. Někdy se mi chce jen křičet "kurva kurva kurva" a čau. Vrahové, lásky, vrahové, lásky. Co jinýho taky. Čas schovat se pod stůl, převléct se do suchého a směle si myšlenkovat dál, jenom tiše. Skoro týden si budu tiše myšlenkovat, pak se vrátím. A hřeje mě to u srdce.
Mějte se a smějte se, vaše Lola ^^



Červená rtěnka

1. července 2011 v 22:42 | Lola |  Blah blah kecy kecy


Umírám jako květy tulipánů.
Znechuceně se dívám na dění kolem a směju se.
Směju se sobě, vám. Já, živoucí klaun.
...a nebo ne?
Milována. Milující.
Plno třpytek v morku kostí.
Nohatá, psychatá, pihatá, vaše.
Život je občas kabaret.
A občas černá díra, ve který se ztrácíme...

Jo a přeju hezký prázdniny, děcka. *mrk mrk*