Plujem

26. března 2011 v 1:09 | Lola |  Blah blah kecy kecy


Unaveně přežívající.
Jsem sama, mám sebe a jsem na zabití.
Prázdný ráno, začátek prázdnýho dne a mezi prsty mi prosvítají prázdný paprsky plný naděje.
Tak volná jako motýl. Motýl, co visí na stěně.
Nerozumím lidem nebo lidé nerozumí mně?
Pozorují, zatímco my se lepíme na stěny a po tělech nám stéká modrá tekutina.
Tak volní jsme.
Naše nic přeměníme v naše vše, budeme šťastní, radovat se z maličkostí.
Jsou to jen sny, co mi nikdo neveme.
Jen já, ty a 4 stěny, kolem prášky, drinky, cigarety.
To, co nikdy nebude, mohlo by to zůstat jenom v mojí hlavě, ale naléhavě to křičí a vříská, tak tomu radši nechám volný průběh.
Všechno vždy nějak dopadne a to španý z toho smyje déšť.



wait for me
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 wena wena | 26. března 2011 v 1:40 | Reagovat

tohle obdivuju :) clovek dokaze v hlave vytvorit tolik myslenek .... ale nekam je napsat je u tezsi ...

2 Adelaine G. Screams Adelaine G. Screams | Web | 26. března 2011 v 10:59 | Reagovat

Jop, souhlasím, krásně napsané. :)

3 Nina Nina | Web | 26. března 2011 v 20:32 | Reagovat

Ahoj,
na tvůj blog jsem přišla nedávno a máš můj obdiv, dobře a hlavně zajímavě píšeš!
Možná by tě mohl zajímat i ten můj, ale je to čistě na tobě  ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama