Cítím se na...

19. února 2011 v 22:48 | Lola |  Blah blah kecy kecy
lolasstrangebox.blog.cz
Venku jsem zase zahlídla běhat kunu.
Vážně je to pořád stejný.
Nechci ubližovat.
Všechno je tak...křehké. 
Ve vteřině by všechno mohlo být naprosto jinak.
just speed of pain
Nejdřív někoho milujeme a pak nenávidíme. 
Jedna dávka nikotinu. A dalších aspoň pět.
Hrst medicíny.
Kde je úsměv? Ne, tenhle nemyslím. Kde je ten upřímný úsměv?
Fakt: Když jsme ve společnosti, tak vypadáme šťastně. Když jsme osamotě, tak sundáme tu masku.
Vrací se to.
Pořád.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 graphic-association graphic-association | Web | 19. února 2011 v 22:57 | Reagovat

Zdravím ;) Baví tě grafika a chtěla bys patřit do našeho Grafického Teamu ? Tak neváhej a pozorně si přečti 1.článek na našem blogu. Pokud tě to zaujme, tak budeme rádi když se zapíšeš :) Pokud ne, tak se samozřejmě nic neděje :) Hezký zbytek večera :)

2 borůvka borůvka | Web | 19. února 2011 v 23:12 | Reagovat

Máš pravdu.. schováváme se před světem pod maskou.

3 satou tatsuhiro satou tatsuhiro | 19. února 2011 v 23:30 | Reagovat

mám stejný pocity :) řeším to dobrými přátely jednotlivci a ne skupinami... s jednotlivcem se můžeš cítit líp než se skupinou, třeba já a moje kamarádka, občas k ní přijedu, koukáme se na televizi, nějaký film, nebo knihu, případně ještě s někým nebo samy zajdeme do nonstop kavárny protože se scházíme jen v noci, potom jdu k ní a v jedný posteli se bez ničeho vyspíme [rozuměj: spánek je útlumově-relaxační fáze organismu, při níž se snižuje či mizí funkčnost některých smyslů, snižuje se tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje.] a to až do odpoledne a pak jedu skvěle naladěnej zpět domů :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama