Krása smutného pohledu

22. listopadu 2010 v 22:08 | Lola |  Blah blah kecy kecy
lolasstrangebox.blog.cz

Pocit, že mi nepatří ruce, nohy, tělo... Necítím je. Vážně jako by mi to všechno nepatřilo.
Něco v nás.
To něco ve mně, chce ven.
Nejde to.
Bolí. Pálí. Krvácí.
Ven to stejně nejde.
Co dál?
Chci křičet, ale nejsem schopna ze sebe vydat ani hlásku.
Jak špatný sen.
Ty nálady jsou tak všelijaký.
Smích. Pláč. Smích. Smích. Pláč.
Pláč smíchu, smích pláče.
Napočítej do deseti a zhluboka se nadechni.
Tohle je život.
Dám si trochu LSD.
Chci se vznášet na vodě a pozorovat při tom modré nebe. Sbírat jahody. Houpat se na houpačce a smát se. Házet žabky. procázet se v dešti. Lézt po stromech. Foukat bubliny a chytat motýly. Chodit bosá a utahovat si z toho nudnýho světa.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nuggie <3 Nuggie <3 | Web | 22. listopadu 2010 v 22:23 | Reagovat

Nadpisem jsi to přesně vystihla... krása smutného pohledu....

2 Jess Jess | E-mail | Web | 25. listopadu 2010 v 19:34 | Reagovat

Ahoj. Si dobrá kresliarka? Chceš vyhrať kozmetiku značky oriflame? Ak áno, prihlás sa u mňa do súťaže :-)

3 anonymka anonymka | 26. listopadu 2010 v 0:40 | Reagovat

Ty vážně bereš LSD?

4 misaki misaki | 26. listopadu 2010 v 22:26 | Reagovat

[3]: metafora? nebere LSD, tím jsem si jist ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama